|
|
Forenzní identifikace dětských obličejů
Klíma, Ondřej ; Španěl, Michal (oponent) ; Beran, Vítězslav (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje problematice srovnávání dětských obličejů. Jejím cílem je vytvoření aplikace poskytující funkce pro fotokomparaci a tzv. ageing. Obě tyto části pracují s portrétními fotografiemi dětí. Úkolem fotokomparace je morfometrické srovnání dvou jedinců a posouzení jejich podobnosti, a to nezávisle na věkovém rozdílu obou portrétů. Ageing je nástroj pro simulaci stárnutí jedince na fotografii. Postupy pro obě funkce jsou založeny na metodách geometrické morfometrie, konkrétně na prokrústovské analýze a metodě tenkých ohebných plátků.
|
|
|
Sexual dimorphism and interpopulation variability of the skull in time-distanced populations
Šutoová, Denisa ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Suchá, Barbora (oponent)
Táto diplomová práca sa zaoberá pohlavným dimorfizmom a medzipopulačnou variabilitou morfológie lebky medzi recentnou egyptskou populáciou a historickou populáciou, ktorá nie je geograficky vzdialená, ale pochádza z obdobia Starej ríše (Egypt, 2700-2180 p. n. l.). Odhad pohlavia a populačnej afinity je dôležitou súčasťou procesu zostavenia biologického profilu neznámych ľudských pozostatkov a práve lebka je jednou z najlepších častí kostry na odhad týchto atribútov. Odhad pohlavia je založený na existencii pohlavného dimorfizmu, ktorý je ale veľmi populačne špecifický a odhad pohlavia je spoľahlivejší, keď sa uplatňujú metódy špecifické pre konkrétnu populáciu. Preto sa odhad populačnej afinity vykonáva ešte pred odhadom pohlavia. Do analýzy bolo celkovo zahrnutých 143 dospelých jedincov. 47 trojrozmerných povrchových sietí lebiek jedincov pochádzajúcich z vysokej sociálnej vrstvy populácie Starej ríše (31 mužov a 16 žien) a 96 CT snímkov hláv jedincov z recentnej egyptskej populácie vo vekovom rozmedzí 18-86 rokov (49 mužov a 47 žien). Materiál bol vyhodnotený pomocou metód geometrickej morfometrie. Pri analýze formy boli dokázané signifikantné rozdiely medzi pohlaviami. Najviac pohlavne dimorfné oblasti boli nadočnicové oblúky, glabella, arcus zygomaticus, tubera frontalia et parietalia,...
|
|
|
Alometrická diverzita a plasticita buněčných morfologií krásivek (Desmidiales, Zygnematophyceae)
Mezník, Daniel Heliodor ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Pokud se proporce dvou znaků organismu během růstu mění, nazýváme jejich vztah alometrickým. Prvníčást této prácekvantifikujealometrický vztah obvodu a obsahu polobuněk jednobuněčných řas z 11 druhů rodu Euastrum. Tyto řasyjsou typickésvou členitou morfologií, která bývá vysvětlována jako adaptace pro zvýšení buněčného povrchu, skrze který řasy přijímají živiny. Mou otázkou bylo, zda větší jedinci v populacimají komplexnějšítvar, a tím pádem delšíobvod polobuňky. Pracovaljsem s mikrofotografiemi desítek dospělých polobuněk získaných ze zafixovaných přírodních populací. U všech zkoumaných druhů jsem zjistil výrazný nárůst komplexity tvaru. Stejný trend jsem pozoroval i na mezidruhové úrovni. Výsledky jsem porovnávals existujícími studiemi na příbuzném rodu Micrasterias. V druhé části práce jsem se zabýval alometrickými vztahy během ontogeneze polobuněk řas z rodů Euastrum i Micrasterias. Pomocí geometrické morfometriky jsem analyzoval rostoucí klonální kultury. Konkrétně jsem porovnával relativní pozice 11 strukturně homologních landmarků na různě starých polobuňkách. Jednalo se o první obdobný experiment na těchto modelových organismech. Pro každý ze čtyř zahrnutých druhů jsem popsal ontogenetické změny poloh landmarků a z nich následně vytvořil alometrický prostor, který druhy seřadil podle...
|
|
|
Ontogenetické změny obličeje.
Benešová, Eliška ; Eliášová, Hana (vedoucí práce) ; Dvořák, Daniel (oponent)
Lidský obličej je charakterizován kombinací morfologických znaků, které jsou pro každého jedince unikátní. Jednotlivé znaky podléhají během ontogeneze změnám ovlivněných věkem, patologickými stavy, úrazy. Cílem této diplomové práce bylo sledování věkových změn obličeje u jedinců ve věkovém rozpětí od jednoho do osmnácti let. Materiálem byly černobílé portrétní fotografie dívek a chlapců. Analýza věkových změn faciální oblasti byla provedena pomocí metody geometrické morfometrie, kontrétně metody tenkých ohebných plátků (TPS). Na základě tvarové analýzy bylo potvrzeno, že mezi věkem a tvarovými změnami obličeje existuje významný vztah. Bylo zjištěno, že dochází zejména k zásadním změnám ve výškových a šířkových poměrech. Dochází k prodlužování a zužování obličeje, snížení výšky čela a zároveň nárůstu dolní čelisti do délky. Změny obličeje jsou také ovlivněny pohlavím jedince, přičemž u dívek je celkový růst obličeje zastaven kolem patnáctého roku, u chlapců pokračuje až do osmnácti let. Klíčová slova Geometrická morfometrie, metoda tenkých ohebných plátků, ontogenetický vývoj obličeje, věkové změny.
|
|
|
Riziko hybridizace ohrožené třešně křovité (Prunus fruticosa) s pěstovanými zástupci rodu Prunus
Musilová, Lenka ; Vít, Petr (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Předkládaná diplomová práce hodnotí riziko probíhající hybridizace (antropohybridizace) v populacích silně ohroženého taxonu Prunus fruticosa na území České republiky a v přilehlých oblastech. Pro studium hybridizace byla využita analýza absolutní velikosti genomu (stanovená pomocí průtokové cytometrie) spolu s klasickou a geometrickou morfometrikou. Bylo zjištěno, že ke křížení P. fruticosa dochází ve stejné míře jak se zplanělou a na našem území nepůvodní Prunus cerasus (vzniká tetraploidní kříženec Prunus ×eminens), tak s přirozeně se vyskytující Prunus avium (vzniká triploidní kříženec Prunus ×mohacsyana). Výskyt triploidního hybrida byl na území České republiky podceňován (uváděn byl pouze tetraploidní hybrid), protože kříženci P. ×eminens a P. ×mohacsyana nejsou odlišitelní pomocí studovaných morfologických znaků. Díky odlišné ploidii je ale lze za využití průtokové cytometrie jednoznačně odlišit. Na většině analyzovaných lokalit se nacházeli buď pouze jedinci čisté P. fruticosa nebo hybridi prvního či druhého typu. Jen čtyři populace byly smíšené. Ve dvou z nich byla zjištěna kontinuální variabilita v absolutní velikosti genomu, která by mohla poukazovat na výskyt hybridních rojů zahrnující různě pokročilé hybridy včetně zpětných kříženců. Jedná se však pouze o nepřímé důkazy případně...
|
|
|
Rekonstrukce přibližné podoby člověka podle lebky: kritické zhodnocení principů metody a analýza vybraných kraniofaciálních vztahů
Zedníková Malá, Pavla ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Beňuš, Radoslav (oponent) ; Krásničanová, Hana (oponent)
Tato disertační práce je předkládána ve formě svazku odborných publikací spolu s teoretickým úvodem. V teoretickém úvodu je prezentován aktuální stav poznání problematiky faciální rekonstrukce. Stručně jsou popsány oblasti využití, principy metody a typy metod dle použitého média. Dále jsou popisovány spolehlivosti a omezení metod, které jsou zároveň východisky výzkumné části disertační práce. Pro metodu rekonstrukce přibližné podoby člověka podle lebky je typická paralelní existence mnohonásobných predikčních pravidel, jejichž spolehlivost není známa nebo nebyla publikována. Cílem práce bylo otestovat spolehlivosti vybraných vodítek pro odhad polohy a velikosti částí obličeje (očí, nosu a rtů) a na základě výsledků doporučit, která vodítka přednostně používat. V druhé části výzkumu bylo cílem kvantifikovat těsnost vztahu mezi tvarem lebky a tvarem obličeje, tj. určit, do jaké míry a jakým způsobem tvar kostěného podkladu určuje (predikuje) tvar měkkých tkání, a to pomocí geometrické morfometrie. Materiál pro tuto disertační práci tvořil soubor laterálních telerentgenových snímků 87 dospělých jedinců pořízený v letech 1977-1992. Soubor sestával z 52 mužů (21-43 let, průměrný věk: 30 let) a 35 žen (19-39 let, průměrný věk: 21 let) středoevropské populace. Jedinci ve zkoumaném vzorku nevykazovali...
|
|
|
Variabilita křídelní žilnatiny vážek (Insecta: Odonata) - geometricko-morfometrická studie
Přibylová, Petra ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Růžička, Jan (oponent)
Vzor křídelní žilnatiny vážek (Odonata) je užíván jako důležitý soubor znaků v systematice. Cílem předložené práce je podchycení trendů variability křídelní žilnatiny vážek na základě geometricko-morfometrické analýzy. Variabilita tvaru křídel a křídelní žilnatiny byla zkoumána v rámci jednotlivých podřádů, čeledí, druhů a pohlaví jedinců prostřednictvím analýzy hlavních komponent (PCA), redundanční analýzy (RDA) a centroidové velikosti. Podkladová data zahrnují snímky 46 druhů vážek náležících do 43 rodů a 24 čeledí, které pocházejí z institucionálních entomologických sbírek. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že zástupci podřádu Zygoptera disponují velkou tvarovou rozmanitostí obrysu křídla. U druhů náležících k podřádu Epiprocta se variabilita křídelní žilnatiny projevuje především v oblasti costy a nodu. Rozdíl v pohlaví jedinců neindikuje výskyt znatelných odlišností ve tvaru křídla ani ve struktuře křídelní žilnatiny. Poměr délky a šířky křídla spolu s tvarem plamky je přímo spjat s velikostí těla vážek. Klíčová slova: Odonatoptera, Odonata, Epiprocta, Zygoptera, křídelní žilnatina, variabilita, geometrická morfometrie
|
|
|
Geometrická morfometrika schránek rozsivek.
Hubáčková, Kateřina ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce obsahuje rešeršní a praktickou část. V literární rešerši se zabývám biologií rozsivek (Bacillariophyceae) s důrazem na problematické oblasti výzkumu. Podrobněji jsou probírány zejména morfologie specifické křemičité schránky a její morfogeneze, životní cyklus, který je charakteristický zejména vegetativní fází, při níž dochází kvůli rigidní buněčné stěně ke zmenšování buněk, a pojetí taxonomie těchto organismů, které je značně komplikované kvůli neujasněnému druhovému konceptu. Další část rešerše je věnována geometrické morfometrice, což je rychle se rozvíjející metoda, která přináší zcela nové možnosti pro uchopení a kvantifikaci biologického tvaru. V praktické části této práce prezentuji výsledky experimentu, který je úvodní studií k práci diplomové a má za cíl osvojit si nástroje geometrické morfometriky a prezentovat možnosti této metody. Tématem je morfologická variabilita tří kmenů penátních rozsivek, kultivovaných za standardních podmínek, studovaná pomocí landmarkových metod. Kladu si otázku, zda malé buňky těsně před sexuálním rozmnožováním, které prošly dlouhou fází vegetativního dělení, mají odlišnou morfologickou disparitu než velké buňky, vzniklé obnovením z auxospory po sexuálním rozmnožování.
|
|
|
Sledování ontogenetického vývoje mandibuly na základě metod geometrické morfometrie
Kiebelová, Alena ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Během ontogeneze člověka dochází k četným vývojovým tvarovým změnám na celé kostře. Diplomová práce se věnuje tvarovým změnám probíhajícím na dolní čelisti, které jsou způsobeny vlivem různých faktorů, jak genetických a hormonálních, tak mechanických. K nejvýznamnějším mechanickým faktorům ovlivňujícím tvar mandibuly, řadíme vývoj dočasné a trvalé dentice, a také rozvoj žvýkacích svalů. Materiál diplomové práce tvoří 34 dětských mandibul známého věku a srovnávací soubor 14 dospělých mandibul. Data byla získána snímáním souřadnic 36 landmarků pomocí přístroje Microscribe G2X a dále zpracována v programech PAST a Morphologika2 za využití metod multivariační statistiky (PCA, MANOVA). Pro detailní analýzu tvarových změn mandibuly bylo využito metod geometrické morfometrie. Stanovený dentální věk se od věku chronologického neliší. Shrneme-li získané výsledky, dolní čelist se během růstu jedince zužuje, tělo se prodlužuje výrazněji v oblasti třetích molárů a větev roste hlavně v oblasti kondylárních výběžků. Během ontogeneze také dochází k zvýraznění prominence brady. V souboru dospělých jedinců je variabilita dána zejména výškou koronoidního výběžku a šířkou těla mandibuly. Hypotéza, že dané věkové skupiny se od sebe signifikantně liší, a tudíž dochází k výrazným tvarovým změnám v důsledku mineralizace chrupu,...
|
|
|
Tvarová variabilita proximální a distální části lidské kosti holenní
Brzobohatá, Hana
Cílem disertační práce bylo zachytit a popsat tvarovou variabilitu proximální a distální části lidské kosti holenní ve vztahu k pohlaví, dožitému věku, sociálnímu statusu a pozici na časové ose. Dílčí cíle lze řešit pouze v širším časovém intervalu, a tak byla variabilita tvaru a formy zkoumána nejprve v rámci populace historické (raný středověk), dvou novověkých (první polovina 20. století a současnost) a posléze i v tomto časovém rozpětí. Vstupní data byla získána metodou optického skenování a výpočetní tomografie (CT), u souboru současné populace byly CT řezy použity pro vytvoření trojrozměrných povrchových modelů kostí. Pro kvantitativní analýzu tvaru, formy a velikostní složky jsme zvolili přístupy geometrické morfometrie v kombinaci s mnoharozměrnými statistickými metodami. Postupně jsme testovali vliv pohlaví, věku a pozice na časové ose odděleně pro proximální a distální konfiguraci význačných bodů. U raně středověkého souboru bylo přihlédnuto k možné interakci biologických a sociálních jevů a byl testován i vliv sociálního postavení jedince na základě lokalizace hrobu v rámci mikulčické aglomerace. Pohlavní dimorfismus proximální a distální tibie byl prokázán u vnějších lineárních rozměrů metodami tradičně morfometrickými (např. Steyn a Işcan, 1997; Šlaus et al., 2013), které vytvořily...
|
host ::
RSS.